II. liga mužů: Kojetín - Drásov 0:3 (-21,-19,-21) a 1:3 (15,-18,-15,-23)

Vidíte, tohle už výsledkově není špatný. Šest bodů je šest bodů. Jasně, Kojetín je v tabulce v podobné podmořské hloubce jako Titanic. Co je však doma, to se počítá. Třeba našich šest bodů a Rose. Ale určitě ne Jack nebo kapitán Smith.

První zápas docela šel, víceméně jsme si hlídali v půli setů vytvořený náskok a koncovkám se vyhnuli. Venca s námi sice jel, ale z důvodu nastupující mužské laktace nakonec do zápasů nenastoupil. Role maskota se ujal zodpovědně a ještě jsme ho trošku podojili.

Vzhledem k tomu, že mezi našimi zápasy hráli místní junioři, měli jsme dostatek času na příjem energie. V menší skupince lidí, kteří se sprchují i po prvním zápase, jsme se tedy vydali diagonálně přes kojetínské náměstí do jediného podniku, kde se v sobotu vaří. Zhotovili jsme i video, jak se Adulka cpe. Tedy jak se cpe do dřevěného dětského autíčka před restaurací, ale radši jsme jej nevratně smazali. Budoucnost volejbalu v Drásově je tak naštěstí na nějakou dobu zachráněna.

Druhý zápas jsme začali hrozivě. Nešlo nic. Příjem a útok tragédie. Naštěstí jsme se na druhý set zvencli a další dva sety zkušeně ovládli. Třetí set byl vyhrocen kvůli chybám rozhodčích a napumpovanému obecenstvu. S odřenýma ušima jsme nakonec vyhráli, ale extra radost z toho nebyla.

Teď máme volno. Někteří z nás se v sobotu chystají hájit špatnou pověst týmu na plese v Tišnově. Kokin bude pro změnu v rámci záchrany zachování lidského druhu pracovat na výrobě antikoronaviru. Každý holt umí něco jiného. Hrajeme až přespříští sobotu na horké holubické palubovce. Posléze snad klapne týmové maškarní rovněž v Tišnově.

P.S. Abyste neřekli, přikládám dva obrázky. K vysvětlení prvního: Balda si na zpáteční cestu koupil půl kila pařížáku a se čtyřmi rohlíky ho ještě v autobuse celej spořádal. Obrázky jsou tedy sice již z předešlého výletu do Ostravy, mais tant pis, jak by řekl dokonalou francouzskou výslovností náš Honoré de Baldac.

Na obrázku může být: 1 person, text